O MNĚ - JAK JSEM NAŠEL, CO JSEM V DĚTSTVÍ ZTRATIL

Můj příběh malíře začal před devíti lety.   "Tati, nakresli nám něco." řekla mi nejstarší, tehdy devítiletá dcera. Pravda, dřív jsem svým dětem kreslíval, ale už několik let ze mně nic nevypadlo. Měl bych to napravit?  Proč ne, bylo volno, konec roku 2008, a chuť něco tvořit  ...   "Víte co? Nenakreslím, ale namaluju! Doneste mi nějakou čtvrtku a tempery."  probudila se ve mě  stará touha po barvě.

Obrázek se vcelku povedl, ale důležitější bylo to, co jsem při malování cítil. Druhý den už  jsem měl svůj námět pro obraz. Zážitek byl ještě intezívnější. 

Kurz olejomalby

Přišel leden. Ve firmě oznámili, že se mění podmínky vyplácení provizí. Zůstat nebo odejít? A když odejít, tak kam? V tom roce mi bylo 40 a jediný příjem rodiny ať tak či tak zůstane na mých 

bedrech. Bylo jasné, že situace vyžaduje dát si pár dní time out. Úplně vypadnout z té hektiky. Na internetu jsem našel 3denní kurz olejomalby u jednoho pražského malíře. Ta úžasná vůně, když jsem vešel do jeho ateliéru! Ta atmosféra! 

Jirka mi ukázal, jak na ni - jak na 

olejovou barvu! Už druhý den bylo hotov obraz "Podzimní řeka" na šepsovaném plátně 50x40 cm. Připadlo mi to jako zázrak. Šlo to tak lehce a čas ubíhal bez mého povšimnutí...

Rozhodnutí

Poslední, třetí den kurzu Jirkovi říkám. "Jirko, chválíš mě, ale teď buď upřímnej. Představ si, že na sobě budu makat. Od zítřka budu malovat každej den. Myslíš si, že si někdo můj obraz koupí? Nebo ... myslíš si, že bych se malováním mohl živit?"

Jirkova odpověď byla stručná. ale výstižná: "Pavle, máš na to, aby ses stal dobrým malířem. Neříkám, že bys ses tím nemohl živit. Ale mysli na tohle: Po světě chodí hodně dobrých malířů, ale těch, kteří svoje obrazy prodávají, těch je málo."

To mi stačilo. Po krátké rodinné poradě bylo rozhodnuto.   

První prodané obrazy

Překlenovací finanční rezerva tu byla, jdeme do té nejistoty. V březnu byl kromě několika nových  obrazů hotový i web galerienaschodech.cz. 

Díky  němu jsem první objednávku na dva obrazy vyřizoval v dubnu v Táboře. Odpoledne jsem se pak stavil u kamaráda v Sezimově Ústí a i třetí obraz, který jsem vzal do auta, dostal nového majitele. V jednom dni. Lepší začátek jsem si neuměl představit. Byly to tři obrazy s monetovskou tematikou.

V červenci téhož roku jsem si pak dojel pro druhou vzpruhu k malíři Pavlu M. absolventu AVU. Pavel mě něco naučil o figurální malbě a hlavně mě povzbudil při překonávání první  zákonité krize. 

Radost z malování se díky této vzpruze vrátila a s ní přišly i hojnější zakázky na nové obrazy. 

První výstava

Na konci roku 2009 jsem uspořádal svoji první výstavu s námětem Zapomenutý Brod. Byly to většinou žánrové obrázky Německého (Havlíčkova) Brodu z první republiky. Výstava byla prodejní a měla velký ohlas. Trefil jsem se do zájmu návštěvníků.

V průběhu dalších let pak následovaly tři výstavy, dvě v Havlíčkově Brodě a jedna v Praze.

Poprvé lektorem olejomalby

Přišel závěr roku 2010 a já jsem přivítal prvního vlastního studenta, paní Soňu L. Mé obrazy se jí líbily a měla touhu naučit se malovat. Tím začala nová etapa mé tvorby. Od té doby už nemaluju jen pro sebe a pro své zákazníky, a také kvůli svým studentům. V tom smyslu, že s každým novým obrazem se chci naučit něco nového, co jim budu moct předat.  

Těším se z toho, že počet absolventů mého kurzu se dnes blíží k padesátce. A počet mých obrazů ke 400. Většina z nich visí na stěnách mých zákazníků. 

Přečtěte si, co mi někteří z ních po převzetí obrazu napsali. Děkuji jim za laskavá slova.

Pavel Kočička

 

 

Chcete to také zkusit? Naučit se malovat? Vložte své jméno a email a já vám zdarma pošlu 5-dílný videokurz olejomalby. Seznámí vás se zásadami malování jako takového a se základy práce s olejem.

NAPSALI O MNĚ

Můj první lektor Jirka Mareček po 3 dnech společného malování:

Jiří Mareček, Oil Painting Artist:

V lednu r. 2009 jsem měl příležitost pracovat s tímto malířem ve svém ateliéru a musím říct, že 3 dny, ve kterých Pavel tvořil své první obrazy, byly velmi zajímavé. Technika alla-prima, do jejíž tajů jsem ho zasvěcoval, je mu velmi blízká. Po prvním namalovaném obraze se mu tato technika dostala tak pod kůži, že další malby byly jen zdokonalováním již tak skoro dokonalého.

Pavel maluje energicky, se zaujetím, ke každému svému obrazu cítí více, než co vyjadřuje motiv na plátně. Vyjímá se naprosto přirozenou barevností, obrazy jsou vyvážené, kompozičně i perspektivně velmi zdařilé. Jeho záliba v impresionismu je vidět v každém jeho tahu štětcem, když ho sledujete při práci, určitě nabudete dojmu, že obraz vytváří jaksi náhodou, velmi volně, jaksi v transu z motivu, který maluje, jaksi maluje tělem, duší a teprve v poslední řadě trochou toho „akademismu“ (což jen dokresluje konečný skvělý dojem z hotového plátna).

Držím Pavlovi palce v jeho další tvorbě, budu ho nadále sledovat z povzdálí a věřím, že budoucnost potvrdí má slova v plné míře.

Můj druhý učitel Pavel Maňas, v červnu r. 2009, o mně po 3 dnech společného malování napsal:

Pavel Maňas, malíř, absolvent AVU:

Malíře Pavla Kočičku oslnily obrazy slavného impresionisty Claude Moneta. Na Pavlových obrazech je patrné, že maluje vitálně s určitou dávkou hravosti. Barevnou skvrnu klade spontánně ve vysokých vrstvách. Intuitivně cítěná kompozice dodává obrazu vnitřní řád. Náměty sluncem prosvětlených zahrad, parků a zákoutí dýchají příjemnou náladou a jsou pohlazením pro duši člověka, který hledá klid a pohodu.